WEST COAST SWING: Příběh nestárnoucího tance

West Coast Swing patří mezi tance, které se krásně vyvíjely spolu s hudbou i dobou. Jeho příběh začíná u energického Lindy Hopu (laicky nazývaného jako swing) , který se zrodil v newyorském Harlemu ve 30. letech. Tanečníci tehdy tančili na velkých parketech s big band a swingovou hudbou – se skoky, točkami a obrovskou dávkou energie.

Jak se swing šířil z Harlemu po celých Spojených státech, jeho energie se postupně přizpůsobovala jiným hudebním rytmům i tanečním scénám. Po druhé světové válce se hudba i tanec začaly zjednodušovat – orchestry se zmenšovaly, tempo zpomalovalo a tanečníci hledali něco, co by bylo snazší naučit a tančit i na menších parketech. Tak vznikl East Coast Swing, standardizovaná forma Lindy Hopu, kterou popularizovala organizace Arthur Murray Studios. Tento styl zachoval základní principy swingu, ale přinesl jednodušší strukturu a přehlednější figury, díky čemuž se stal oblíbeným v tanečních školách po celých Spojených státech.

Když dorazil až na západní pobřeží USA, dostal trochu jinou tvář. Pro filmová studia v Los Angeles bylo potřeba tanec zjemnit – kameramani i režiséři chtěli něco elegantnějšího, uhlazenějšího, co se dobře snímá z jedné centrální kamery. A tak vznikl styl, který byl méně divoký, plynulejší a „víc po linii“ – předchůdce dnešního West Coast Swingu.

Od East Coast Swing přes Western Swing až k West Coast Swing

Na západním pobřeží se nový styl rychle uchytil. Lidé mu říkali různě – „Western Swing“, „California Swing“ nebo prostě „Modern Swing“. Tanec se začal učit v tanečních školách, psalo se o něm v tanečních příručkách a jeho forma se pomalu ustálila.

Velkou zásluhu na tom, že styl získal jednotnější podobu i název West Coast Swing, měla tanečnice a lektorka, skutečná legenda West Coast Swingu, Skippy Blair, která pomohla zformovat výukový systém a terminologii. Právě ona stála u zrodu pojmů jako anchor, pulsing, critical timing a přinesla do výuky důraz na techniku vedení, propojení a citlivost na hudbu. Byla také spoluzakladatelkou World Swing Dance Council a až do svých 97 let přinášela do West Coast Swingu svou moudrost. Některé z jejich článků si můžete přečíst na stránkách WSDC. 

Mimo všechny tyto úspěchy byla jednou z lidí, díky kterým byl v roce 1988 West Coast Swing oficiálně zákonodárci uznán i jako státní tanec Kalifornie. Tím se symbolicky potvrdilo, že jeho kořeny patří právě sem – do prostředí losangeleských klubů, tanečních studií a filmových produkcí, kde se zrodil a vyvíjel.

Původ kroků 1-2

Tehdy původně, když se čerpalo z East Coast Swing, měli základní figury ještě strukturu “triple step - triple step - rock step”. Kvůli tomu musel ale follower vyrážet vpřed na dobu 6 a to způsobovalo potíže. Proto Skippy zavedla na konci padesátých let, že každá figura bude začínat počítáním 1-2, kdy follower kráčí dva kroky vpřed. A to je ve West Coast Swingu standardem dodnes.

Původ anchoru (ukotvení)

V padesátkách došlo ještě k další významné změně. V populárních tanečních studiích Arthur Murray se nejprve používal tzv. Coaster Step, což byl triple step se swivel (swivel je jeden z charakteristických prvků swingových tanců, nejen ve WCS). Postupně se z něho ale vytrácel klíčový technický detail a stal se z něho obyčejný krok pro followera “vzad-k sobě-vpřed”. Což způsobovalo problém, protože follower vyrážel vpřed příliš brzo. A právě tehdy se zrodil Anchor Step, který dnes známe jako základní ukončení každé figury West Coast Swingu, kdy má follower kroky “vzad-vzad-vzad”. 

Když do tance promluvil blues

Zásadní vliv na vývoj West Coast Swingu měla hudba. Zatímco původní Lindy Hop tančil na rychlé swingové rytmy, na západním pobřeží se začalo čím dál víc hrát blues – hudba s hlubším groove, klidnějším tempem a výraznějším rytmem. Hudební styl blues se pojí s hudebními tradicemi afrických otroků v jižních státech USA po americké občanské válce a s bojem za občanské práva černochů. Proto ta hloubka a emoce, které z blues vyzařují– smutek, naděje, vzdor i radost z maličkostí. Blues nebylo jen hudbou, ale způsobem, jak přežít těžké časy, jak dát hlas bolesti i víře v lepší zítřky. 

Zajímavostí je, že blues se postupně vyvinul do elektronické podoby a díky němu vznikl rock’n’roll. Samotný Elvis Presley, průkopník rock’n’roll, vyrůstal v deltě Mississippi, kde byla afroamerická hudba všudypřítomná.

Tanečníci na pomalejší, „bluesovější“ skladby reagovali změnou stylu. Pohyb se stal plynulejším, smyslnějším a více protaženým v čase. Místo velkých rotací a výskoků začali víc pracovat s napětím v propojení (connection), s jemnou elasticitou těla a s výrazem, který se dal přizpůsobit náladě hudby.

Blues přineslo do WCS i něco jiného – emocionalitu a improvizaci. Už to nebylo jen o „předem daných figurách“, ale o tom, jak tanečníci reagují na hudbu i na sebe navzájem. Právě tady se začíná rodit typická „konverzace“ mezi leaderem a followerem, která je pro West Coast Swing tolik charakteristická.

Call and Response

Jedním z velkých vlivů, které West Coast Swing převzal z afroamerické hudební tradice, je princip Call and Response. Ten znáte třeba z gospelových sborů v amerických kostelech – pastor zakřičí „Zvolejte Haleluja!“ a celý kostel hromadně odpoví „Haleluja!“. Tento způsob komunikace vychází z původních afrických písní a postupně se přenesl do afroamerických pracovních písní, jazzu (např. Minnie the Moocher od Cab Callowaye) i současné populární hudby (např. Uptown Funk od Bruno Marse).

Ve West Coast Swingu se Call and Response promítá do taneční konverzace: jeden z partnerů provede svůj „call“ – nabídne nějaký styling nebo pohyb – a druhý reaguje jako „response“ – zopakuje ho, doplní nebo přizpůsobí vlastní verzí. Díky tomu tanec získává víc dynamiky a interakce mezi partnery, je hravější a zábavnější.

Jak to bylo dál

V novodobé historii West Coast Swingu je potřeba zmínit ještě několik významných jmen, kterým vděčíme za to, že si můžeme dnes i u nás v ROZTANC zatancovat tento úžasný tanec.

Rádi bychom, aby se nezapomnělo na 80. léta a klasický styl WCS s hladkými rytmy a hravými synkopami Jacka Careyho a Annie Hirsch. V této době začaly vznikat také první oficiální, strukturované soutěže. Předtím měli spíše komunitní a vzdělávací charakter.

Annie Hirsch se stala taky předsedkyní World Swing Dance Council (WSDC) při jeho založení v roce 1995. Spoluzakladateli byla i Skippy Blair, Jim Tigges, Dani Canziani a Vic Damon a WSDC je pořád zaštiťující organizací oficiálních WCS soutěží.

Od roku 1982 se pak také konal US Open Swing Dance Championship, který se dnes nazývá The Open a je tou nejprestižnější soutěží WCS na světě. Jeho nejočekávanější divizí je Classic, ve které přibližně 14 let vévodili Jordan Frisbee a Tatiana Mollmann. Ti se stali 11-krát světovými šampiony až do svého odchodu do “soutěžního důchodu” v roce 2015.  

Pak se ale do celosvětového povědomí dostal i český tanečník Jakub Jakoubek a spolu se svou taneční partnerkou Emeline Rochefeuille se v roku 2024 stali historicky prvním ne-americkým párem, který vyhrál divizi Classic na The Open. Jakuba si někteří čeští WCS pamětníci můžou pamatovat ještě z doby, kdy v letech 2014-2017 učil v Brně jako lektor WCS.

WCS v našich končinách

A jak se dostal West Coast Swing až k nám, do naší taneční školy?   

Jeho cesta z USA do Evropy začala až po přelomu tisíciletí. Do Švýcarska ho přinesli Melanie Stocker a Olivier Massart, zatímco ve Velké Británii to byl Paul Warden a Catriona Wiles. Odtud už se začal pomalu šířit postupně po celé Evropě.

Díky skvělým maďarským lektorům Ádámovi Balasym a Ritě Jóri pronikl i do střední Evropy. 

V roce 2011 se u nich začali učit WCS Luděk a Pavla Lužní, majitelé naší taneční “alma mater” Stolárny, a jako první ho přivezli do České republiky. Protože se však sami věnovali i jiným tanečním stylům, brzy předali vedení WCS lekcí i celé komunity svým kurzistům. 

Jedním z nich byl i Pája, dnes lektor a zakladatel ROZTANCu. Společně jsme (Livi&Pája) víc než 10 let  působili na Stolárně jako lektoři a spolu s Terezou Tepi Jeřábkovou založili první mezinárodní WCS festival v Česku, s oficiálně registrovanými soutěžemi - Swing Fiction. Po prvním ročníku v roce 2019 sice měl krátkou covidovou pauzu, ale od 2023 se koná každý rok na konci června.  

Po dlouhých letech však tanečníků WCS přibylo natolik, že nastal čas udělat další krok. V roce 2025 nastalo oddělení naší lektorské dvojice ze Stolárny a začala práce na dalším rozšířování WCS komunity. Vznikla tak první brněnská taneční škola specializovaná na West Coast Swing –  ROZTANC.

Tanec, který se neustále vyvíjí

Od dob svých počátků se WCS nikdy nezastavil. Z původního swingového tance se stal styl, který se přizpůsobuje každé době – od blues a R&B přes funk, disco až po dnešní pop nebo elektroniku. Jeho kouzlo spočívá právě v tom, že se mění s hudbou i tanečníky, kteří ho tvoří. I když přebírá rytmy i z jiných stylů, nikdy nezapomíná na své kořeny. Lindy Hop mu vdechl život, z blues získal duši. A právě díky tomu je West Coast Swing tancem, který nikdy nezestárne.